Čaj z divokých čajovníků

Co jsou divoké čajovníky

Čajovníky, které rostou divoce v přírodě, aniž by je tam někdo zasel či zasadil a staral se o ně. Buď tam vyrostly tak nějak samy před stovkami i tisícovkou let nebo čajová semínka z udržovaných zahrad přemístil vítr, hmyz či ptáci do volné přírody a tam si čajovníky hezky začaly růst po svým a v neposlední řadě jsou to zplanělé čajovníky z původních udržovaných zahrad.

Co jsou polodivoké čajovníky

Obvykle jde o čajovníky, které farmář vysel či vysadil na své plantáži, avšak nechává je volně růst a nezastřihává je.

Jaký je rozdíl mezi divokými čajovníky a čajovníky z farmy

Divoké čajovníky nejsou zastřihovány, lístky se sklízí ručně a sklizeň je výrazně náročnější. V 99% jde o bio čaje, ale necertifikované. Chuť nálevu je jemnější a má výraznější aftertaste. Divoké čajovníky koření ve větší hloubce, takže dosahnou na jiné živiny a minerály. Taktéž jsou odolnější. Protože díky hlubokým kořenům si lépe poradí se suchem a chudší půdou. A tím, že nerostou v monokultuře, ale jsou obklopený pestrou vegetací, netrpějí tolik různými chorobami.

Kde se divoké čajovníky vyskytují a jak se tam dostaly

Nejčastěji se vyskytují v severním Vietnamu, Gruzii, Číně, Indii, Myanmaru, Thajsku a Laosu. Většinou tam rostou tak nějak od pradávna.

Osobně jsem se s nimi setkala v největší míře v severním Vietnamu, kdy v jedné oblasti rostly třeba i na 600 hektarech a šlo o stovky let staré čajovníky. Některé zdroje tvrdí, že se tam vyskytují od pradávna, jiné, že je tam vyseli migrující Číňané.

Pak jsem je potkala velmi hojně ve všech čajových oblastech v Gruzii. Zde jde o zdivočelé čajovníky z původních farem, které farmáři opustili po rozpadu Sovětského svazu, jejich největšího odběratele. O historii čaje v Gruzii a jeho vzestupech i pádech si můžeš přečíst tento článek, který jsem dala dohromady v Gruzii spolu s jednou místní čajovou nadšenkyní, která si chce založit muzeum gruzínského čaje.

A na pár exemplářů jsem narazila i v Indii, z nichž jeden byl dokonce vínový, tzv. „purple tea“. To jsem se málem počůrala radostí (a i strachy, protože jsem se jen o chlup minula s leopardem). To mi ani místní nedokázali říct, jak se tam dostal (ten čajovník). Ani o něm nikdo nevěděl. Prý ho tam asi „zasel“ vítr či ptáci nebo se za ty roky vínovou barvou mladých lístků "obrněl" proti prudkému slunci.

Jaké čaje se dají vyrobit z divokých čajovníků

V podstatě všechny druhy. Záleží na tom, jak je čajový mistr zpracuje. Dle doby sklizně a jiných aktuálních okolností se rozhodne, jestli lístkům bude víc „slušet“ bílý, zelený, černý nebo třeba pu erh styl. Nejčastěji se z jarních sklizní vyrábějí bílé a zelené čaje, později pak černé čaje či pu erhy. O tom, jak se vyrábí jednotlivé druhy čajů si můžeš přečíst v tomto článku.

Jak se divoký čaj sklízí

Výhradně ručně, těžko a pomalu! Toť ve stručnosti :D Čajovníky na plantážích jsou vždy pravidelně zastřihované, aby nepřesáhly určitou výšku a sběračky čaje na ně pohodlně dosáhly. To ovšem u divokých čajovníků neplatí. U některých lze dosahnout jen na spodní větve, u jiných ani to ne.

V Gruzii si čajovníky, které zdivočely na opuštěných čajových zahradách po rozpadu Sovětského svazu, musely klestit cestu ke slunci mezi ostatní bujnou vegetací, kterou plantáže zarůstaly. Tak se z nich staly vysokánské hubené stromy. Sklizeň tedy probíhá tak, že koruny čajových stromů ohýbají muži (což je výjimka, obvykle čaj sklízí výhradně ženy) pomocí dlouhatánských bambusových tyčí s hákem na konci a pak lístky otrhají.

V severním Vietnamu jde pro změnu o nižší rozložitější kompaktnější stromy, takže sběračky čaje na ně vylezou a sklízí. Je na ně krásný pohled. Protože téměř vždy jsou oblečené v tradičních, velmi barevných, oděvech typických pro jejich etnickou skupinu.

Jak chutná divoký čaj

Chuť čaje z divokých čajovníků se, pochopitelně, liší od čajů vypěstovaných na farmě.

Je to dáno jednak tím, že jde obvykle o staré stromy, tedy mají mnohem hlubší kořeny a tím se dostanou k jiným živinám a minerálům. Ale také kultivarem čajovníku a okolní vegetací.

Vliv okolní vegetace na chuť

Chuť bývá často ovlivněna i okolní vegetací. Není to jako na farmě, kdy je lán čajovníku, čajovníku a zase čajovníku. Divoké čajovníky často vesele rostou mezi akáty (např. v Gruzii) či pomerančovníky (Čína) a s chutí přejímají jejich aroma. Ve Vietnamu mě fakt bavilo vidět vedle sebe čajovník, různé palmy, bambus a mnoho jiných keřů a stromů.

Jak kultivar ovlivňuje chuťový profil

Stejně tak, jako je tomu u čajovníků z plantáží, tak i u těch divokých mají velký vliv na chuť i kultivary. Například čaj z kultivaru Shan Tuyet, který je typický pro pár oblastí v severním Vietnamu, je jemnější a na „dojezdu“ je mnohem chuťově zajímavější, než na první doušek. Což je takový obecný dojem z čajů z divokých čajovníků. Zpočátku často působí méně výrazněji, než čaje z farmy. Zajímavé tóny se tak nějak rozbalují později.

Jak se z "nic moc" stalo "wow"

Když jsem u jednoho dodavatele ve Vietnamu chutnala zelený čaj z divokých čajovníků Shan Tuyet, tak první, co mě napadlo bylo: „Za ty prachy nic moc“. Uplynulo však pár vteřin a najednou bylo všechno jinak. Ucítila jsem spoustu zajímavých tónů víc vzadu v hrdle a byla jsem z nich nadšená. Podělila jsem se o svůj dojem se svým dodavatelem a on mi s úsměvem povídá, že u něj byl taky jeden zákazník, který tento čaj ochutnal a odcházel zklamaný a nic nekoupil. Po pár minutách se vrátil a skoupil od něj celou zásobu. Ten „dojezd“ ho zkrátka ohromil.

Proč je divoký čaj dražší než čaj z farmy

• Stromy jsou obtížně dostupné - velmi často v divokém horském terénu.
• Pomalejší sklizeň – natrhání 1 kg trvá mnohem déle než na farmě.
• Jde o bio čaje, i když bez certifikace.
• A co si budem, je to i jeho omezená nabídka a zvyšující se poptávka.

Legenda o divokých čajovnících Shan Tuyet v severním Vietnamu

Toto je legenda o tom, proč se etnická skupina Mongů usadila na hoře Suoí Giang právě kvůli divokým čajovníkům. Náznak této legendy jsem pochytila od neanglicky mluvícího čajového obchodníka. Náznak proto, že Google překladač mi vyhodil takový zmatený polotovar. Ten pak chtěl ještě slušně poladit s trochou fantazie, respektive pozdějším doptání se někoho anglicky mluvícího, aby se člověk dopátral, co tím chtěl básník Google říct. Ale upřímně, díky bohu za Google překladač. Bez něj bych se v těchto končinách ani nenajedla :D

Mongové migrovali na horu Suoí Giang v době, kdy trpěli nemocemi, zejména malárií. Narazili tam na divoké čajovníky – dnes známé jako Shan Tuyết (čaj „pokrytý sněhem“ kvůli bílému ochmýření na pupenech). Z listů těchto stromů uvařili čaj, který pili a potírali se jím. A on je uzdravil. Věřili, že to byl dar z nebes, a tak se rozhodli tam usadit natrvalo. Suoí Giang znamená v překladu něco jako Nebeský či Božský potok.

Mongové v Suoí Giang (i příslušníci dalších etnických skupin severního Vietnamu), jsou krásně barevně oblečení, neuvěřitelně vřelí a čaj vyrábějí především pro sebe nebo na prodej turistům (většinou vietnamským). Na stovkách hektarů všude kolem nich roste poklad, který si zatím málokdo z nich uvědomuje. Snad ho uchovají co nejdéle.

Nejčastější otázky (FAQ) a odpovědi bez „omáčky“

• Co je divoký čaj? 
  • Čaj z lístků čajovníků, které rostou přirozeně v přírodě bez lidského zásahu.
• Jak se liší divoký čaj od čaje z farmy? 
  • Má jemnější chuť, výraznější aftertaste, je ručně sklizený, odolnější a často bio, ač neoficiálně.
• Kde se divoké čajovníky vyskytují? 
  • Např. v Gruzii, Vietnamu, Číně, Indii, Laosu, Thajsku.
• Jaké druhy čajů se z nich vyrábějí? 
  • Lze z nich vyrobit všechny druhy čajů. Farmář se dle aktuálních podmínek, ročního období a kultivaru rozhodne, jaký druh čaje bude nejlepší z daných lístků vyrobit.
• Proč je divoký čaj dražší?
  • Kvůli obtížné sklizni, ručnímu sběru, bio kvalitě a omezené dostupnosti.

Líbil se Ti článek?

Pokud ano a ještě neodebíráš Občasník Čajových Bedýnek, tak se k jeho odběru můžeš přihlásit tady, aby Ti žádný nový článek neuniknul. A neboj, častějc než 1x za měsíc to nebude ;)

Související články

• Legendy o čaji a historie jeho objevení a rozšíření do celého světa
• Jak dlouho luhovat jednotlivé druhy čajů a při jaké teplotě vody
• Základní orientace mezi čaji dle druhu a čajové oblasti
• Jaká je nejlepší voda na čaj
• Dárkové balení čaje

O autorce článku - Bohunka z Čajových Bedýnek

• Surfařka, solo cestovatelka, dobrodruch v sukních, milovnice kvalitních sypaných čajů a života, která se nebojí s čaji experimentovat a zkoušet různé neotřelé cesty, jak si čaj vychutnat na všechny možné způsoby
• Zakladatelka eshopu Čajové Bedýnky, která si pro různé čajové specialitky sama jezdí a čerpá čajové know how přímo od zdroje (Taiwan, Gruzie, Vietnam, Indonésie, Indie - Darjeeling, Sikkim, Nilgiris, Kerala …)
• Absolventka kurzu Tea Sommelier v Indii
• Lektorka (nebo taky TEAcher) online čajového kurzu TEAnager pro začátečníky a mírně pokročilé
• Autorka videí a čajovho You Tube kanálu Čajové bedýnky TeaV s videjky z čajových oblastí z různých koutů světa
• Provozovatelka Čajobaru - mobilního baru s čajovými limonádami ze sypaných čajů s vlastní recepturou
• Pro tento článek jsem získala podklady zejména komunikací s čajovými farmáři a specialisty převážně ve Vietnamu a Gruzii a čtením různé chytré literatury o čajích.