Co ovlivňuje cenu sypaného čaje. Farmář na Taiwanu mi prozradil hodinovku, který neuvěříš.

Asi Tě napadne, že to je snad jasný. Drahej je čaj z celých listů a levnej ten smetenej prach, co se dává do pytlíkáčů. Tak jako jó, může to být část pravdy, ale tak jednoduchý to samozřejmě není. Těch dalších faktorů, který cenu čaje ovlivňují, je víc, než by Tě na první dobrou napadlo - ať už se jedná o fázi sklizně, výroby či logistiky. Tak na ně pojďme mrknout.

Jeden z nejdůležitějších faktorů je země původu a související náklady na všechno - od lidské síly, přes energie, vodu …. To se promítne do ceny ve všech směrech. A i když se naprosto stejný čaj za stejných podmínek dostane na eshop do Německa nebo do České republiky, tak v Německu bude maloobchodní cena často i dvakrát vyšší, protože tam jsou prostě vyšší nájmy, mzdové náklady a dražší spousta dalších věcí.

Jak sklizeň čajových lístků ovlivňuje cenu čaje

• Dostupnost čajovníků při sklizni - čím komplikovanější sklizeň, tím dražší - Pokud jsou čajovníky v prudkém kopci, jsou hůře přístupné, trvá dýl se k nim dostat a lístky otrhat než na rovném políčku v nížině, kde jsou řádky, jak když střelí. Ještě komplikovanější sklizeň je u divokých čajovníků. V oblasti Severního Vietnamu, kterou jsem navštívila na jaře roku 2025, ženy z etnické skupiny HMong na stromy staletých čajovníků lezly a trhaly z jejich koruny. Sama jsem to vyzkoušela a není to žádná prča. Jednou rukou se člověk drží a druhou sklízí. Do toho furt musí koukat, kam šlape, když se chce přesunout blíž k dalším lístkům … to mi asi rychlejc přibývalo sbírat květy hluchavek :D V Gruzii jsem viděla zase divoké čajovníky, které si musely „vydobít“ své místo na slunci mezi ostatní bujnou vegetací, takže to byly sice tenké, ale zato velmi vysoké stromy. Při sklizni se stromek ohýbá dlouhou bambusovou tyčí a sklízí ze země. To dělají výjimečně chlapi. Jinak je sběr čajových lístků všude na světě, kde jsem zatím byla, doménou výhradně žen.
• Výtěžnost z hektaru za rok - čím míň lístků keříčky hodí, tím je čaj dražší - toto je dáno hlavně nadmořskou výškou - čím výše je čajová zahrada položená, tím méně lístky přirůstají a zatímco v nižších polohách proběhnou i 4-5 vln sklizně za rok, v nejvýše položených zahradách jsou to třeba jen 2 vlny.
• Doba sklizně - To často souvisí jak s rychlostí přirůstání lístků v daném období a také s chutí a popularitou čaje z daného období. Tak například Darjeeling first flush (jarní sklizeň) bývá nejdražší. Z počátku jarní sklizně lístky rostou velmi pomalu a také first flush je na Západě nejpopulárnější díky svému chuťovému profilu. Rozdíl chuti čajů z Darjeelingu s ohledem na dobu sklizně jsem popsala v tomto článku. Ve Vietnamu, v oblasti kolem vesnice Tan Cuong, ze které pochází nejlepší zelený čaj Vietnamu, se sklízí většinu roku. Nejlepší ovšem pocházejí z ledna až března. Takže lednová až březnová sklizeň je nejdražší, ovšem lednová je ještě dražší než březnová, právě kvůli tomu, že lístky nejpomaleji přirůstají a také obsahují nejvíce chuti. A na podobném principu je to i ve většině dalších zemí. Jen se ta období posouvají s ohledem na klimatické podmínky (teplota, srážky).
• Způsob sklizně - a s tím opět související množství lístků sklizených v daném časovém úseku - nejdražší je ruční sklizeň, následována sklizní sice ručně, ale velkými nůžkami, pak menší mechanizací (např. v Japonsku) a nejlevnější bezesporu byla sklizeň speciálními kombajny, která v éře Sovětského svazu probíhala v Gruzii (viděla jsem ve sbírce fotek u čajové nadšenkyně v Gurzii, která sbírala materiály pro založení gruzínského čajového muzea)
• Druh a velikost lístků - čím mladší a menší lístky, tím dražší - za stejný časový úsek se těch menších sklidí míň a navíc jedna větvička čajovníku už další lístky nedá bez ohledu na to, jestli byl sklizen jen bud (pupen) nebo lístky 4 (třeba pro taiwanské oolongy). Nemluvím o výběrových čajích tipu "buds, které jsou úplně nejmladší - pouze 2 dny), tak to už je opravdu raketa.
• Mzda pro sběračky čajových lístků - jak toto souvisí, je asi jasný - tak pro zajímavost, jak jsem se dozvěděla od farmáře Joshe na Taiwanu, tak minimální mzda na Taiwanu byla v roce 2024 cca 6 usd na hodinu. Zatímco sběračka čaje v Indii si úplně běžně vydělá 2 usd za celý den! A to má pochopitelně na cenu čaje obrovský vliv.

Jak se výrobní postup promítne do ceny čaje

• Strojová versus ruční výroba - zatímco stroje (ať už rolovací mašiny nebo sušičky) denně vyplivnou tuny čaje, tak ručně to je trochu jiná liga. Rolování probíhá na bambusových tácech či kamenech, i jsem viděla sušení čaje na plechu v troubě či v pokojíčku na vzduchu, napařování zeleného čaje v hrnci … prostě je to fakt náročný a zdlouhavý proces, zato čaje jsou vymazlenější.
• Každý krok ve výrobním procesu "navíc" - Některé čaje se před sklizní zastiňují, třeba Gyokuro či Matcha. Taiwanské oolongy pečené na dřevěném uhlí, což mi demonstroval můj taiwanský farmář Joshua, to je taky velký masakr. Čajový mistr musí u pečení neustále být, obracet a promíchávat čaj i uhlíky a v hlavním období pečení skoro vůbec nespí. Matcha se tradičně mlela mezi kameny, které se nesměly přehřát, aby matchu nespálily, takže se mletí každou chvíli přerušovalo. Tvarování taiwanských oolongů jsem pro změnu viděla u farmářů v Alishanu. Hlavní princip spočívá v neustálém lisování a opětovném rozbíjení asi 18 kg těžké krychle čajových lístků a opakuje se to asi 10x. To vše stojí čas, lidskou práci, nějaký „nářadíčko“ navíc a tedy i peníze.
• Velikost balení - farmáři dodají sypaný čaj dle dohody třeba 15 kg v jednom pytli nebo 15 balení po 1 kg a nebo klidně po 30 g, pokud si to obchodník žádá (což je docela běžné u japonských či taiwanských farmářů a obchodník pak prodává čaj v původním balení od výrobce). Můj farmář na Taiwanu mi nabízel od 30 g po 1 kg (teda i po 15 kg, ale to se zatím eshopu velikosti Čajové Bedýnky netýká :D ).
• Stáří čaje - Myšleno oběma směry. Čaje, které jsou nejlepší nejčerstvější jsou nejdražší čerstvé, pak jde jejich cena dolů. Pak tu jsou, takzvané, archivní (aged) čaje, nejčastěji čaje typu pu erh či různé oolongy a ty stářím získávají na chuti i na hodnotě.

Proč se obvykle připlácí za čaj v BIO kvalitě

• Jednak farmář za certifikaci každý rok platí a hlavně díky tomu, že čajovníky jsou ve větší míře než "nebio" čajovníky zasaženy některými chorobami a škůdci, tak výnostnost farmy s bio produkcí bývá většinou nižší než u té nebio.

Marketing, nabídka x poptávka atd. …

• Věhlas čajové oblasti / zahrady - tak třeba některé čajové zahrady v Nepálu jsou jen přes kopec proslulého Darjeelingu. Jsou tam velmi podobné klimatické podmínky a i čaj se vyrábí velmi podobně a na stejných strojích jako v Darjeelingu. Ale za čaj z Darjeelingu si oproti nepálskému sousedovi připlatíš, protože zkrátka Darjeeling je pojem. A i v rámci stejné čajové oblasti jsou zahrady, kde si připlatíš za jméno. Když mi nabízel můj dodavatel čajů z Darjeelingu Darjeeling Arya Diamond, dodal, že tento model je v podstatě totéž, jako třeba slavný Exotic Moonshine ze zahrady Lizahill, jen je cenově někde úplně jinde (Lizahill je výrazně dražší).
• Brand maloobchodníka - jsou maloobchodníci, kteří si dokázali vybudovat značku zejména investicí do marketingu a obalu. A ten prodává. A proto jsme pak často ochotni zaplatit za nejmenovanou značku čaje v plechovce 600,- Kč za 50 g, protože je zrovna ve slevě z původních 800,- a obsah přitom neodpovídá ani polovině zlevněné ceny.
• Čaj z nejstaršího čajovníku na světě a jiné příběhy - To souvisí s bodem výše. Prostě je pro (některé z) nás důležitý mít něco, co jiní nemají. A tak koupíme za bambilion čaj z nejstaršího čajovníku na světě, i když chuťově nejde rozeznat od "pouze" třista let starého. Ano, mám ráda, když má čaj příběh. Myslím opravdový. Ale vždy hodnota příběhu musí jít ruku v ruce s chutí a cenou. Protože právě chuť by měla ve výsledku být to, o co v první a poslední řadě jde. Takže jako super, když mi farmář nabízí čaj, který byl natrhán pannami zlatými nůžkami při měsíčku atd. a proto stojí bambilion (to se mi osobně nestalo, ale u některých čajů na tuto historku určitě narazíš) … Tak pardón, ale když se to nedá pít, tak za něj nedám ani kačku.
• Medaile a jiná ocenění - Medaile čaj samozřejmě nezlevní ;) A pokud se po oceněném čaji výrazně zvedne poptávka, cena ji často kopíruje.
• Značky Fair trade a spol. - Ehm, dělala jsem léta v nadnárodních společnostech, takže ke značkám tohoto typu jsem velmi skeptická. Hlavně tyto značky si mohou dovolit pouze velké společnosti, protože se za ně samozřejmě platí a toho, kdo značku vymyslel, příliv platících společností živí. Takže chápeme. Například můj malý dodavatel čajů z Nilgiris značku Fair trade nemá a platí svým zaměstnancům výrazně víc než většina velkých čajových zahrad v Indii, které se touto známkou pyšní.
• Nedostatkové zboží a raritky - Ať už je důvod ten, že se jeden rok neurodí (protože moc sucho nebo moc zima nebo moc záplavy …) nebo stávkují všichni sběračky čaje v Darjeelingu nebo je covid a nesklízí nikdo … Když je něčeho málo, jde cena nahoru. Nebo to souvisí s inovacemi, jako třeba na Taiwanu, kde neustále přicházejí s novými kultivary čajovníku. Jednou se takhle ptám svého dodavatele taiwanských čaj, proč je jeden konkrétní čaj tak drahý v porovnání s druhým, za mě velmi podobným. Jeho odpověď zněla: "Protože je z toho nejnovějšího kultivaru a skoro nikdo další ho ještě nemá". A pak jsou takový raritky, za který si někdy ráda připlatím. Třeba když mi řekne můj dodavatel raritních indických čajů řekne, že jde o čaj, který si tea master dané čajové zahrady dělal sám do své čajové sbírky a udělal ho jen pár kil.
• Kult superportravin a jiné trendy - My v České republice jsme mistři světa v naskakování na trendy. A úplně nejvíc milujeme takzvané superpotraviny. Výrobci všeho možnýho to moc dobře vědí a umí v nás naladit tu správnou strunu. Tak si vezmi třeba čočku. Desítky let tu kilo stálo dvacku, tak nemůže najednou stát stovku. Tak se sem doveze nějaká indická čočka s naprosto stejnými nutričními vlastnostmi, ale udělá se kolem toho humbuk a hurá, stovka za kilo indické čočky je v poho. A tak to je se vším, i s čajem. Na jednom eshopu se superpotravinami jsem objevila gruzínskou specialitku plnou antioxidantů, divoké borůvčí z Kavkazu, asi za 1.200,- Kč po slevě za 50 g balení. To jsem teda koukala fest. Asi bych se od těchto "mistrů" měla učit, protože já "debil", ho prodávám asi za 150,- a to mám tu nej kvalitku od mega šikovnýho a poctivýho farmáře. Tak si to přeber.

Matcha, to je kapitola sama pro sebe. Ta je kombinací posledních dvou bodů. Udělal se z ní trend a superpotravina, tak je z ní nedostatkové zboží. Pravda, její vyšší cena vychází i z toho, že její výroba je náročnější. Oproti většině ostatních čajů se zastiňuje a navíc mele. Ale prosím Tě, přistupuj k těmto trendům trošku s kritickým očkem. A pokud Ti matcha zas až tak moc nechutná nebo Ti ta cena za modely, které se dají pít přijde pro Tvou peněženku trošku moc, dej si radši kvalitní Gyokuro nebo Kabuse. Tyto japonské zelené čaje jsou také zastiňované, tedy mají podobné složení a když lístky po vyluhování sežvýkáš nebo si je přidáš do polívky, tak s nimy skonzumuješ všechny látky, jako z práškového čaje matcha.

Logistika

• Lodní vs. letecká přeprava - Ano, hádáš správně, lodí je to levnější. Ale! Doprava lodí trvá, v lepším případě, 2 měsíce a hlavně, v kontejnerech v horní řadě je často 60-70°C a asi je Ti jasný, že po dvou měsících týhle sauničky čaj asi nedorazí v optimální kondici. Dále malé eshopy, jako jsou Čajové Bedýnky, prostě nenaplní kontejner, tak by museli mít takzvaný „sdílený“ a to člověk nikdy neví, jestli tam k tomu nepřihoděj koření nebo dokonce nějakou chemku … do toho to vedro, vlhko … no prostě radši si připlatím za letadlo a za pár dní už ochutnávám, fotím a přidávám na eshop.
• Cena za kg i objem - Přepravní společnosti si účtují nejen za kg, ale taky za objem. Takže jeho přeprava se kvůli objemu v peněžence dost projeví.

Náklady na straně maloobchodu / eshopu

Toto můžeš brát i jako finanční vodítko pro začínající podnikatele, pokud si chceš založit eshop.

• Jasný, je nutno zaplatit nájem a energie provozovny, kolegy, socko a zdrávko (minimální odvody v roce 2026 jsou přes 9.000,- měsíčně, bez ohledu na to, jestli vyděláváš nebo jsi v mínusu), daň z příjmu, DPH, webovou doménu, hosting, naprogramování webu a průběžné úpravy včetně těch, které souvisejí s neustále se měnící legislativou … prostě je toho dost. A to si všechno, kromě balení čajů, expedice objednávek a programování dělám sama. Kdybych měla platit ještě za účetnictví, fotky, správu sociálních sítí, psaní článků a podobný věci, tak jsem dávno v mínusu :D
• Náklady na propagaci - Jako pokud máš ten názor, že dobrý produkt se prodá sám, tak Ti doporučím, aby ses do podnikání radši vůbec nepouštěl, protože skončíš skoro dřív, než jsi začal :D Pravda je, že já do propagace taky moc neinvestuju, alespoň v penězích. Ale o to víc to stojí času. Mluvím o propagaci v podobě příspěvků na sociální sítě, videích na YouTube kanále Čajové Bedýnky TeaV, článcích tady na webu, psaní newsletteru …
• A po odečtení toho všeho by bylo fajn, kdyby taky zbylo něco na mě.

Jak já naceňuji čaj pro Čajové Bedýnky

• Při nákupu čaje si samozřejmě uvědomuji, že Darjeeling bude dražší než Nepálec, že čaj z divokých čajovníků bude dražší než ten z plantáží, že ručně sklizený stojí víc než sklizený kombajnem, že má vliv ocenění medailemi, vzácnost čaje, atd. atd. Ale, pokud mi čaj nechutná, tak k čemu tohleto všechno je? Většinou objednávám na základě předem ochutnaných vzorků. Ale občas to risknu. Tak se někdy stane, že mi dorazí čaj, který nakonec žádná hitparáda není, tak ho často prodávám za cenu nákupu a někdy dokonce pod ní. Prostě na takovou, která mi přijde, bejt v kůži zákazníka, odpovídajcí bez ohledu na to, že na tom prodělám gatě. Příběh, nepříběh.
• Své čajové cesty do ceny čaje rozhodně nezapočítávám. To by ses nedoplatil. Já své cesty za čajovými farmáři prostě beru jako součást cestování a investici do (čajového) vzdělání. Cesty za čajem, hlavně, vždy spojím s cestou za surfováním, takže to beru jako náklady na zábavu / dovolenou a do ceny čajů je rozhodně nepromítám.

Má význam porovnávat ceny čajů na cenových srovnávačích, jako je Heureka či Zboží.cz?

Troufám si tipnout, že po přečtení odstavců výše jsi pochopil, že když chceš dobrý čaj za dobrou cenu, tak to prostě „nevyheurékuješ“. Protože absolutně nedává smysl za čajema na Heureku jít. Co by Ti to asi tak řeklo, když tam zadáš třeba Darjeeling 50 g? S přehledem Ti to vyhodí model za stovku nebo za čtyři. A k čemu Ti to je? Je to stejně, jako třeba s vínem. Taky když dáš na Heureku Merlot, tak Ti vyjede za 80,- nebo taky za 600,- Kč.

Holt to není konkrétní kniha nebo konkrétní typ mobilu.

Líbil se Ti článek?

Pokud ano a ještě neodebíráš Občasník Čajových Bedýnek, tak se k jeho odběru můžeš přihlásit tady, aby Ti žádný nový článek neuniknul. A neboj, častějc než 1x za měsíc to nebude ;)

Související články

• Jak poznat kvalitní sypaný čaj
• Jak se vyrábějí čaje typu oolong
• Co je čaj pu erh, jak se vyrábí a jak ho archivovat
• Vše o divokých čajovnících
  
• Legendy o čaji a historie jeho objevení a rozšíření do celého světa

O autorce článku - Bohunka z Čajových Bedýnek

• Surfařka, solo cestovatelka, dobrodruch v sukních, milovnicekvalitních sypaných čajů a života, která se nebojí s čaji experimentovat a zkoušet různé neotřelé cesty, jak si čaj vychutnat na všechny možné způsoby
• Zakladatelka eshopu Čajové Bedýnky, která si pro různé čajové specialitky sama jezdí a čerpá čajové know how přímo od zdroje (Taiwan, Gruzie, Vietnam, Indonésie, Indie - Darjeeling, Sikkim, Nilgiris, Kerala …)
• Absolventka kurzu Tea Sommelier v Indii
• Lektorka (nebo taky TEAcher) online čajového kurzu TEAnager pro začátečníky a mírně pokročilé
• Autorka videí a čajovho You Tube kanálu Čajové bedýnky TeaV s videjky z čajových oblastí z různých koutů světa
• Provozovatelka Čajobaru - mobilního baru s čajovými limonádami ze sypaných čajů s vlastní recepturou
• Pro tento článek jsem získala podklady zejména komunikací s čajovými farmáři a svými zkušenosti s dovozem a podnikání s eshopem se sypanými čaji.